8) VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA tzv. "GLOBÁLNÍCH PROBLÉMŮ"
GLOBALIZACE
- globalizace, neboli srůstání světa, je proces sbližování kultur a ekonomik různých národů a států
- globální = souhrnný, týkající se celého světa
- proces je přirozený, nevyhnutelný, do jisté míry očekávatelný
- pojem vyvinut z výroku kanadského sociologa Marshalla McLuhana (konec 6
. let - v USA a Kanadě dovršena telefonizace, masové užívání automobilů, TV v každé domácnosti) – hovořil o budoucím světě jako o globální vesnici, kde k sobě budou mít všichni stejně daleko jak k nejbližšímu sousedovi
Podmínky pro rozvoj globalizace:
- zavádění nových informačních technologií
- liberalizace mezinárodního obchodu
- vytváření jednotných mezinárodních trhů
- přechod od sociálních států k liberálním
- vytváření podmínek pro investice mezinárodních společností
Důsledky globalizace:
- reálná moc je v rukou nadnárodních společností, tedy soukromého sektoru
- hospodářská prosperita je ovlivňována obchody na světových finančních trzích
- státy vytváří co nejlepší podmínky pro přilákání mezinárodního kapitálu
- využití laciné pracovní síly snižuje příjem občanů → nižší daňové odvody → nižší finanční prostředky na sociální stát; růst příjmů vyšší třídy, bohatnutí úzké skupiny lidí
- mění se mezinárodní dělba práce: namáhavější práce – rozvojové země s levnou pracovní silou, řízení a výzkum – vyspělé země
- tzv. časoprostorová komprese – zvyšující se pohyb a komunikace v prostoru, díky informačním systémům se svět jakoby zmenšuje
- nerovnoměrný sociální i ekonomický rozvoj, nestejná příležitost jednotlivců i států zapojit se do procesu globalizace
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
- lidská civilizace na počátku 21.století postavena před řadu problémů, některé problémy přesahují svým rozměrem regionální úroveň a jejich příčiny, důsledky nebo možnosti řešení jsou záležitostí nadregionální či celosvětové => globální problémy
- zabývá se jimi globalistika - termín se začal používat až v 70. letech
- jejich vznik souvisí s vědeckotechnickým pokrokem a globalizací celé společnosti
- hlavním globálním problémem současného světa je zvětšování rozdílu mezi nejvyspělejšími státy bohatého Severu a chudým Jihem
1. Kontrola, uplatnění politiky bezpečnosti
- lidé v době krize žádají vládu "pevné ruky"; ti, kteří se v této době dostanou k moci, téměř nikdy nevyužívají možnosti pro dobro společnosti, ale k udržení a budování vlastního výsadního postavení
- na světě je stále více zbraní, zbraně jsou čím dál více účinnější a přesnější, nukleární zbraně nejsou pouze výsadou supervelmocí
- možnost přístupu k jaderným zbraním i teroristé – úsilí o prosazení svých vlastních cílů nebo cílů jiné politické síly
Smlouvy a dohody OSN v oblasti odzbrojování
- 1963 – první smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmu a pod vodou (pokusy se konaly v podzemí – Francouzi zlikvidovali atol Bikini)
- 1968 – smlouva USA, SSSR a V.B. o nešíření jaderných zbraní
- 1971 – smlouva o zákazu umísťování jaderných a jiných zbraní hromadného ničení na mořském dně
- 1972 – smlouva o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických zbraní a o jejich ničení
- 1977 – smlouva o zákazu vojenského využití prostředků měnících životní prostředí
Smlouvy SSSR a USA v oblasti zbrojení
- 1972 – ratifikována smlouva SALT I., r. 1976 rozmístil SSSR v Evropě SS 20 →
- 1979 smlouva SALT II. nebyla ratifikována, r. 1983 NATO instalovalo rakety Pershing v Evropě
- 1987 – první smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (Gorbačov a Reagan)
2. EKOLOGICKÉ
- ekologie – vědní obor zabývající se vzájemnými vztahy mezi organizmy nebo skupinami organizmů a prostředím, ve kterém žijí
- člověk svými zásahy devastuje životní prostředí na celém světě, ovlivňuje podnebí a čistotu vody ve světových mořích
- hrozivé důsledky (nemoci, hlad) můžou znamenat katastrofu pro celé lidstvo, řešení jsou ale v nedohlednu
qodpad z průmyslu a domácností
- hl. v průmyslových státech narůstá objem odpadu z výrobků, které se používají pouze jednou → zvyšuje se konzumní chování obyvatel, nízký proces recyklace při výrobním procesu (30%)
- spalování dom. odpadu zamořuje ovzduší, skládky otravují podzemní vody, vývoz toxického odpadu ohrožuje rozvojové země
qvymírání rostlinných a živočišných druhů
- 100-300 z 10 mil. druhů denně vyhubeno v důsledku znečištění živ. prostředí, zabírání ploch, lovu
- narušení potravinových řetězců a biolog. koloběhu vede na Zemi k vymírání dalších živoč. i rostl. druhů
qznečištění půdy
- pitná voda a zemědělské výrobky znehodnocovány používáním pesticidů, umělých hnojiv, jedů ze skládek odpadu, i kyselým deštěm (obsahuje síru)
- na rozdíl od znečištění vody se dá jen velmi těžko napravit
- ohrožením půdy je také eroze (vodní, větrná)
qrozšiřování pouští
- rozšiřováním se ročně ztrácí 200 000 km2 kultivované půdy; v ohrožených oblastech žije 850 mil. lidí
- způsobeno zejm. intenzivním zemědělstvím v suchých obl., rabování lesů
qznečišťování ovzduší
- před. průmyslové země zodpovědné za emise oxidu dusíku, freony a jedy (olovo, karcinogenní azbest)
- díky špatné kvalitě vzduchu trpí asi 1 mld. Lidí chronickými chorobami
qnarušení ozónové vrstvy
- ozónová vrstva ve výšce 15-20 km, filtruje škodlivé UV záření (vysoké dávky → tlumení fotosyntézy, rakovina kůže, poškození sítnice..)
- narušení freony v ledničkách a ve sprejích
- nad jižním pólem ozónová vrstva ztenčená již o 60%
qskleníkový efekt a změna podnebí
- skleníkového efekt – jev založený na přítomnosti skleníkových plynů, které mají schopnost pohltit tepelné infračervené záření; přirozený a působí jako ochrana povrchu naší planety před změnami teplot
- spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa) a odlesňováním přibývá CO2 a další množství skleníkových plynů, než je přirozené
→ globální oteplování – zadržení tepelného záření se zvyšuje, stoupá teplota na Zemi (1890-1990 + 0,5 °C, do r. 2100 + 1,5-3,4 °C)
- následky možno očekávat na celé planetě – rozkolísání klimatu, změna režimu srážek, změna výskytu tropických bouří, intenzivnější tání ledovců → stoupání hladiny světového oceánu
qničení tropických pralesů
- stromy přeměňují CO2 na kyslík a dešťové pralesy jsou i zásobárnou vody → kácením urychlena změna podnebí
- v letech 1980 – 1991 v J. Americe zničeno kácením, mýcením a pálením 40% lesů, v Asii a v Africe 30%
qznečišťování vody
- moře, vnitrozemní vodstvo a podzemní vody znečišťovány odpadní vodou, pevným odpadem, chemikáliemi → zásah do potravinového řetězce a pitné vody – neodvratně se blíží celosvětový nedostatek pitné vody
qrychlé a nehospodárné čerpání přírodních zdrojů
3. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ PROBLÉMY
- především stále se prohlubující propast mezi vyspělým a rozvojovými zeměmi, dále např. nezaměstnanost
qRozvojové země
- většinou bývalé kolonie, monokulturní zemědělství
- průmysl: výroba pouze polotovarů a import do vyspělejších zemí na dokončení, nevydělávají na tom
- problémem je populační exploze a analfabetismus
- tzv. rozvojový syndrom = spoléhání se na pomoc zvenčí
- zbaví se kolonizátora, snaží se brát věci do vlastních rukou, 2 možnosti: kapitalismus (zůstat závislí na kolonizátorech) nebo protisocialistická cesta; ani jedna varianta problém neřeší
- politická nestabilita, objevuje se tyranie
- druhy pomoci: humanitní – charitativní ráz; dlouhodobé rozvojové programy OSN – potravinové programy, investice do výrobní sféry
qNezaměstnanost
- 60. léta – představa, že nezaměstnanost je fenoménem minulosti, technický pokrok poskytuje blahobyt a práci
- další desetiletí se představa ukazuje mylnou
- 80. léta – nezaměstnanost: západní země 5-10%, země třetího světa – až 40%
- počet lidí bez práce rychle roste, r. 2000 – 1 mld. ekonomicky aktivních lidí bez práce
qVědecký pokrok
- v budoucnosti možná přinese vyřešení některých problémů, např. léčení některých dosud smrtelných chorob
- možnost zkomplikování situace objevy v oblasti výzkumu mozku, zaměřené na nárůst duchovních schopností, nebo prudce se vyvíjející biotechnika se snahou o formování "lepšího života"
- oficiálně však experimenty týkající se genetického fondu na čas přerušeny
qPřelidnění, hustota obyvatel
- rozmístění obyvatelstva na zemi je nerovnoměrné
- změny počtu obyvatel jsou výsledkem kombinace poměru narození-úmrtí a taky stěhování (migrace)
- vyspělé a bohaté země – velké potíže se zajištěním reprodukce populace, chudé rozvojové země - populační krize, země tzv. třetího světa – problémy s populační explozí (až 1/3 těhotenství nežádoucích)
- kritické obl.: Afrika (Nigérie, Kongo), Latinská Amerika, Asie (Indie, Čína – opatření na kontrolu porodnosti: 1 pár – 1 dítě), vysoká natalita – Bangladéš, Pákistán, Mexiko
- rychlost růstu populace → poškození ekosystému, snížení životní úrovně lidí, ještě větší růst průmyslu, rychlejší těžba přírodních zdrojů, nárůst znečištění životního prostředí
qCivilizační choroby
- rozvojové země - každoročně umírá 14 mil. dětí do 5 let na průjmová onemocnění (pití znečištěné vody), spalničky, tetanus, černý kašel, malárii, vyčerpání z podvýživy
- hlavním problémem lidstva – AIDS
- s jejich existencí souvisí nezdravý životní styl, stav životního prostředí, negativní působení kouření, alkoholismu a drog
- zvyšuje se počet vznikajících nádorů a počet lidí se záněty dýchacích cest a alergiemi
- nejvíce jim podléhají lidé v Africe a zemích třetího světa – nemají prostředky na osvětu a léky
qXenofobie, rasismus
- důvodů rasistických nebo xenofobních pocitů je mnoho, zdaleka ne všechny se dají racionálně vysvětlit
- xenofobie – vyhrocený odpor a nedůvěra k cizincům a strach z nich; základem různých ideologií (rasismus, šovinismus, nacionalismus, fašizmus); pramení z ní např. pronásledování cizinců; vzrůstá, když se sociální útvary ocitají v sociální, ekonomické či politické krizi – cizí je snadno definovatelný původce nesnází
- rasismus – přesvědčení o nerovnosti lidských plemen, domněnka, že méněcenné rasy hubí vyšší rasy svou mravní zkažeností, pronásledování případně snaha o likvidaci "méněcenné rasy" (hlavně menšiny, odlišující se nábožensky, kulturně, národnostně, jazykově nebo barvou kůže)
- předsudky, rasová diskriminace – odlišování a vnímání rozdílů, poškozování, popírání a omezování práv jednotlivců i celých skupin v různých oblastech, skrytý rasismus většinové společnosti
- rasové násilí: násilné chování s rasovým motivem, útoky extremistů (hnutí skinheads, neonacisté)
qOrganizovaný zločin
Hlavní celosvětovou organizací zabývající se globálními problémy je Organizace spojených nástrojů (OSN)
- mezinárodní organizace, která spojuje přes 150 států světa, vznikla r. 1945, sídlo v New Yorku, generální tajemník – Kofi Annan
- vznikla z původní koalice demokratických států, které bojovaly proti státům Osy (Osa = Berlín-Řím-Tokio) na základě Charty OSN – podepsána v San Franciscu
- cílem je udržet mezinárodní mír, bezpečnost, udržet harmonické vztahy mezi národy, vztahy založené na rovnoprávnosti a sebeurčení národů, uskutečňovat hospodářskou, sociální a kulturní spolupráci mezi národy
Orgány OSN:
1. Valné shromáždění
- zastoupeny všechny členské státy, pravomoc v otázkách mezinárodního míru a bezpečnosti, likvidace kolonialismu, v mezinárodních otázkách kulturní a hospodářské situace a vnitřního života; mají charakter (rozhodnutí) pouze nezávazného doporučení
2. Rada bezpečnosti
- nese zodpovědnost za chování mezinárodního míru a bezpečnosti; rozhodnutí Rady o akcích proti útočníkovi jsou pro všechny členské státy OSN závazná
3. Hospodářská a sociální rada
- odpovídá pod vedením Valného shromáždění za plnění úkolů OSN na poli mezinárodní hospodářské, sociální a kulturní spolupráce
4. Poručenská rada
- dohlíží na to, aby poručenská území dosáhla co nejrychleji osamostatnění (např. bývalé kolonie)
5.Mezinárodní soudní dvůr
- sídlí v Haagu, sbor 15 soudů; projednává mezistátní právní spory na žádost sporných stran a podává posudky
· UNESCO
- cíle: spolupráce mezi národy v oblasti vědy, výchovy a kultury, součástí programu je boj proti negramotnosti a propagace lidských práv
- založeno r. 1945 v Londýně
- 1985 vystoupily USA, 1986 V. Británie pro zavádění politiky
· FAO – organizace pro výživu a zemědělství
